Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spousta lidí říká, jak na hřbitovech cítí tu energii a sílu duchů. Jak cítí přítomnost něčeho nadpřirozeného. Ale ve většině případů to tak není. Duchové, neboli neklidné duše zemřelých se totiž vážou k místu úmrtí, či k osobě, se kterou mají nevyřízené záležitosti ať již kladné, nebo záporné. A nikoli k místu pohřbení jejich těla. proto na hřbitovech nemůžete cítit energii mrtvých. Ovšem jako již u všeho jsou i zde vyjímky. Jako jsou staré hřbitovy, které se stavěly za války vedle nemocnic, nebo se může stát, ale v dnešní době opravdu vyjímečně, že někdo zemře přímo na hřbitově. Samozřejmě, že dříve se to stávalo skoro běžně, že pohřbili někoho za živa. Lidé v hlubokém kómatu se jeví jako mrtví, ale teď je technologie na takové úrovni, že je to prakticky nemožné. No tak, ale zase vrahové jsou velmi vynalézavý. Takže na novodobých hřbitovech se tato energie oběví vskutku jen ojediněle, ale na starých hřbitovech, ještě předválečných je to zcela běžné. Avšak energii opravdu můžete cítít na každém hrobečku a to lidskou. Kameny totiž vysávají z lidí energii a to jak zápornou tak kladnou. Zároveň tuto energii promíchávají s dalšími jedinci a proto při dotyku s některým náhrobkem můžete pocítit slabost, s jiným naopak úlevu. Můžete se nakazit depresí, smutkem, žalem, ale naopak, štěstím, radostí a pohodou. Myslím, že každá kdo není slepý pocítí určitý duševní stav již při vstupu na hřbitov. Pokud vás při průchdu pranou, nebo při míjení nějakého hrobu zamrazí v zádech je to známka toho, že zde přebývá neklidná duše. To ale neznamená, že nutně musí být špatná.